Mrzí nás, že opět musíme s někým z koalice nesouhlasit. Musíte z toho být unaveni. My jsme také. Ale jak se říká: “Vocamcaď pocamcaď.”
Máme dvě možnosti. Nechat halu být a vznikne nějaký nekompletní hybrid. Na papíře víceúčelová sportovní hala, ale ve skutečnosti to bude velká tělocvična. Nebo budeme trvat na opravě problematických částí projektové dokumentace, abychom v Lysé zabránili další možné katastrofě za nemalé peníze. Přidělení dotace není dílčí úpravou DPS nijak ohroženo, stejně tak ani stavba jako taková. Po přiznání dotace je možné požádat o změnu v projektu, pokud nedojde ke změně účelu poskytnuté dotace.
Naopak získáme čas, kdy se dokončí rekonstrukce ČSA a uleví se tak dopravě v ul. Komenského, protože pokud by tam měla v době objížďky nastoupit ještě těžká stavební technika, bude to už příliš nejen pro dopravu v této ulici, ale i pro stav jejího povrchu, který je i teď na hraně udržitelnosti.
V době, kdy probíhalo stavební řízení, jsme jako opozice zachraňovali mokřad a připravovali se na referendum. Ani naše kapacita není nafukovací a jsme jenom lidé. Protože nic nenaznačovalo, že by se finální dokumentace měla lišit od předešlých prezentací, rozhodli jsme se koncentrovat pozornost na mokřad (vzácné území, které mělo být zastavěno právě na návrh hnutí ANO, jehož členem je i místostarostka Romana Fischerová) a hlavně na chystané referendum o prodeji milovických bytů, kdy nás koalice donutila jít až k soudu. Věřte nám, že té práce bylo víc než dost. Chtěli jsme sportovní halu, kde kromě hodin tělocviku a tréninků sportovních spolků můžou probíhat i kvalitní sportovní turnaje a větší kulturní akce, a místo toho se staví větší tělocvična bez potřebné kapacity za 120 milionů Kč. Lysá nás spojuje chce sportovní halu, nikoliv tělocvičnu.
Komunikace ohledně sportovní haly
11. 1. 2021: E-mail Radky Bláhové a Karla Marka po nastudovaní finální zveřejněné dokumentace
26. 1. 2021: E-mail Romany Fischerové jako reakce na komunikaci Radky Bláhové a Karla Marka
7. 2. 2021: Email Karla Marka, jehož přílohou je Stanovisko Martina Jirsy a Vladislava Šplíchala ke kapacitě haly a tribunám
Romana Fischerová je vedoucí projektu sportovní haly. Pokud nás obviňuje z politikaření, je to jen snaha zakrýt svou neschopnost vést tak velký a technicky náročný projekt. Komunikace o detailech projektu vázne od samého začátku. Romana Fischerová selhala. Jako vedoucí projektu měla aktivně informovat o každém významném kroku, který se v projektu sportovní haly udál, protože to správný projektový manažer dělá. Informuje a komunikuje. Také se tomu říká otevřená radnice. Za zásadní považujeme, že místostarostka odmítla dodat podklady, na které mají naši zastupitelé právní nárok. Je nepřijatelné, aby nabízela pouze nahlédnutí do dokumentů u ní v kanceláři s termínem za měsíc. Nezbylo nám nic jiného, než o ně požádat pomocí “stošestky”.
Celá Lysá čeká na halu několik let. Romana Fischerová nebyla schopná optimalizovat plány haly, které byly detailně připraveny Petrem Eliškou, čímž bylo zmařeno nemálo času mnoha lidí, ale především finančních prostředků z městské kasy. Raději začala plánovat halu úplně novou, “svoji”.
Na zjištěné nedostatky v tomto novém projektu jsme paní místostarostku upozornili formou otevřeného dopisu, a to neprodleně po zveřejnění kompletní dokumentace. Jelikož si nejsme vědomi toho, že by byl nějakou odbornou firmou k tomuto projektu zpracován posudek, který by vychytal technické nesrovnalosti, nabízíme teď chybějící odborné posouzení zdarma (odměna takového posudku je orientačně 100 000 Kč). Našimi odborníky jsou Vladislav Šplíchal (Technik stavebního dozoru – specializace TZB) a Martin Jirsa (autorizovaný projektant pozemních staveb).
U tak důležitého projektu pokládáme za maximální nezodpovědnost, že námitky měly být podány až v době, kdy už je zahájeno stavební řízení, jak píše sama místostarostka. Místo toho, aby Romana Fischerová uspořádala veřejné projednávání, probrala detailní technickou dokumentaci se všemi sportovními kluby a spolky, s odborníky i zajímající se veřejností a případné nesrovnalosti tak mohly být prodiskutovány předem, aby nebylo třeba přerušovat stavební řízení, v Lysé se čeká právě až na stavební řízení. Ani sportovní komise, ani komise pro halu finální dokumentaci před zahájením stavebního řízení neviděly. Ptáme se: Proč?
Odborné stanovisko s projektu Sportovní hala – leden 2021
Vladislav Šplíchal (Technik stavebního dozoru – specializace TZB)
Martin Jirsa (autorizovaný projektant pozemních staveb)
VYTÁPĚNÍ
VYTÁPĚNÍ
Podlahové vytápění není vhodné v kombinaci s odpruženou sportovní podlahou, která je v projektu uvažována. Tento způsob vytápění bude znamenat zvýšené nároky na otopnou soustavu a tím i na provozní náklady haly. Nikde se nepíše, jaká bude konkrétní konstrukce. Většinou se taková podlaha řeší jako dvojitý rošt se záklopem a finálním povrchem z vlysů, tedy mezi vytápěnou plochou a prostorem tělocvičny vzniká vzduchová mezera. Všechny tyto vrstvy jsou tepelnými izolanty, tzn. degradují přenos tepla a efektivnost vytápění.
TRIBUNY
TRIBUNY
Není k dispozici technický list od tribuny. Tato není nijak specifikována v projektové dokumentaci, tedy nelze ověřit tvrzení. Umístění tribuny, a to i ve stadiu přípravy, musí být zmíněno v projektové dokumentaci a především s tribunou musí počítat Požárně bezpečnostní řešení (PBŘ). Aby bylo možné prokázat využitelnost plochy haly při vytažených tribunách, je nutné specifikovat parametry tribuny, tedy umístění jednotlivých tribun, počet řad tribun. Až na základě těchto údajů lze stanovit, jakou plochu vytažené tribuny zaberou.
Dodatečný zásah do již hotové palubovky je vždy vysoce problematický a ekonomicky nevýhodný. Z projektové dokumentace vyplývá, že palubovka bude sportovní odpružená. Tato konstrukce však není koncipována na bodové či liniové zatížení tribuny. Je tedy pro takovou tribunu nutné udělat stavební přípravu před provedením podlahy. K tomu, aby se dala udělat stavební příprava, je nutné znát přesné řešení tribun.
Jakákoliv komerční využitelnost haly je přímo úměrná pořádání akcí jako jsou např. turnaje. Ty bez možnosti pořádání na více hřištích postrádají jakýkoliv smysl. Pokud je tribuna použitelná pouze pro hlavní hřiště, není hala jako celek využitelná pro pořádání turnajů. Jejich uspořádání na jednom hřišti postrádá smysl, turnaje na jednom hřišti nejsou časově uskutečnitelné. Náklady na provoz budou velké, tzn. je v zájmu města toto zohlednit a upravit.
I kdyby se měly tribuny kupovat později, byla dohoda, že tribuny mají být součástí projektu kvůli PBŘ a dalším posudkům kapacity a bezpečnosti. Neexistuje jediné usnesení, na základě kterého se neměly tribuny projektovat.
KAPACITA
KAPACITA
Uvedený počet 466 osob je sice uvedený v PBŘ, ale jedná se o souhrnný údaj, který značí celkově možnou kapacitu z pohledu bezpečnosti ve všech částech sportovní haly. Tento počet je nadále limitován jednotlivými prostory v závislosti na rozměrech a prostupnosti únikových cest. Zároveň PBŘ upřesňuje maximální počty osob pro konkrétní typy akcí. U kulturních akcí toto číslo činí 150 osob. Důležité také je, že kapacita haly je vždy limitována nejnižší kapacitou z použitých technologií či zařízení. V tomto případě je to kapacita vzduchotechniky (VZT), tedy maximální počet osob se vždy bude řídit touto částí PD.
Uvedená omezení jsou důvodem konstatování, že skutečná kapacita haly je naprosto nedostačující. Sport má uvedeno 40 dospělých (60 dětí) + 50 diváků = 90 (110). Jen pro sport by to mělo být alespoň 40 dospělých (60 dětí) + 200 diváků = 240 (260), tak jak bylo vždy požadováno. Tedy skutečná kapacita sportovní haly neodpovídá předloženému zadání, ani prezentovanému využití schválenému v soupisu požadavků zhotovitele.
Citace PBŘ, str. 5:
“Pokud se v prostoru velkého sálu budou pořádat kulturně či společenské akce musí se počítat s omezeným počtem osob, které v souladu s ČSN 73 0818 nesmí překročit mez 150 osob – což prakticky znamená projekčně 100 osob.”
Citace ze souhrnné technické zprávy, str. 82:
“Pokud se v prostoru velkého sálu budou pořádat kulturně či společenské akce musí se počítat s omezeným počtem osob, které v souladu s ČSN 73 0818 nesmí překročit mez 150 osob – což prakticky znamená projekčně 100 osob.
V případě pořádání konference či přednášky se musí pořádat pouze na předem určené ploše, kde je mezní limit této plochy 300 m2 – v souladu s ČSN 73 0818 zde bude opět maximálně 200 osob – což nepřekročí mezní limit osob tabulky A ČSN 73 0831.
Tento počet osob musí být organizačně předem omezen.
V objektu se ve smyslu ČSN 73 0831 nepočítá s jiným využitím, či překročení limitů počtu osob v souladu s ČSN 73 0831, které by zapříčinilo vznik shromažďovacího prostoru v objektu..”
Dále citujeme vyjádření HZS , str. 2 :
“Upozornění: Každá změna oproti schválené projektové dokumentaci musí být projednána s přislušným orgánem vykonávajícím státni požární dozor”
Balkon není primárně určen pro diváky. Je součástí únikové zóny tzn. jejich pobyt na tomto balkoně bude vždy v kontextu tohoto omezení (např. vždy pouze “na stojáka”), navíc je omezen dle projektové dokumentace na 50 osob. Jsme v 21. století a my chceme používat židle? Židle nejsou vhodné s ohledem na ničení palubovky.
Zde je zásadní nesoulad mezi zadáním celé koncepce, resp. potřebami města Lysá nad Labem, a výsledným projektem. Po celou dobu prezentace tohoto projektu bylo občanům předkládáno řešení víceúčelové, ba dokonce multifunkční haly. Lysá nad Labem nepotřebuje obyčejnou tělocvičnu, ale právě objekt s touto specifikací. Není možné, aby jednotlivec, v tomto případě paní místostarostka, sama upravovala zadání projektu a měnila tak zásadní parametry jeho využití. Toto má v pravomoci pouze Rada města, resp. Zastupitelstvo města. Tato změna nikdy neprošla schválením ani jedné z těchto institucí, tzn. odpověď paní místostarostky nemá jakoukoliv zákonnou oporu.
Legálně, tedy bez rizika právní odpovědnosti v případě havárie, nebo neštěstí, nelze do haly vpustit více osob. Jelikož v odpovědi na naše připomínky neustále zdůrazňuje, že projekt není multifunkční objekt, ale čistě sportovní, dokonce používáte slovo tělocvična, musíme opět důrazně upozornit, že v zadání celého záměru nebyla stavba tělocvičny, ale víceúčelové sportovní haly. Bohužel výsledný projekt opravdu odpovídá spíše té tělocvičně, pouze z provozními náklady sportovní haly. Možnost komerčního využití tohoto objektu je jediný způsob jak tyto náklady snížit.
ZMĚNA SPECIFIKACE A VYUŽITELNOSTI
ZMĚNA SPECIFIKACE A VYUŽITELNOSTI
Pokud Rada města žádnou změnu nevydala, konstatujeme, že nebyla splněna podmínka pro zpracování projektové dokumentace v rozsahu dokumentu Soupis požadavků zhotovitele, který byl součástí zadávacího řízení na výběr zhotovitele projektové dokumentace. V tomto Soupise požadavků pro zhotovitele projektové dokumentace se mimo jiné píše, že sportovní hala bude obsahovat tribuny pro 200 diváků. Tedy projektová dokumentace musí počítat s touto kapacitou pro diváky nezávisle na tom, jestli se tribuny budou pořizovat hned, nebo později. Není akceptovatelné, že se kapacita z 200 diváků změní na 50 diváků bez upozornění.
Upozorňujeme, že požadavky města, jeho zástupců, konzultované a prezentované na zasedání zastupitelstva nejsou v souladu s finálním řešením celé sportovní haly.
PROVOZNÍ NÁKLADY
PROVOZNÍ NÁKLADY
Zastupitel města má zákonné právo na přístup ke všem podkladům. Jeho omezování např. termínem nebo určením časového rozpětí pro jeho prostudování nemá oporu v zákoně. Trváme na jeho poskytnutí v elektronické formě.
Potřebujeme kontrolní rozpočet. Máme obavu, že konečné náklady nebudou v předpokládané výši. Neexistuje žádná studie náročnosti provozních nákladů. V projektové fázi nebyly ani porovnány jednotlivé technologické varianty s ohledem na jejich pořizovací a provozní náklady. Projekt nepočítá s žádným využitím obnovitelných zdrojů energie, ani s přípravou na jejich budoucí instalaci.
V projektové dokumentaci zcela chybí energetická studie nákladů haly, takže nelze posoudit skutečnou efektivitu zvoleného vytápění. Dle našich zkušeností bude stávající řešení vyžadovat velké finanční náklady na vytápění. Nelze jakkoliv plánovat finanční analýzu pronájmu haly, když není známa její provozní náročnost. U projektů tohoto typu je srovnávací studie (např. vytápění) standardním požadavkem. Její absence je zásadním pochybením investora a vedoucího projektu, jelikož není jasné, na základě jakých údajů se rozhodoval při výběru právě tohoto způsobu vytápění.