Potřebujeme novou školu v Litoli? Proč se neřídíme doporučením z koncepce školství?
V rozpočtu na rok 2020 se objevila položka Projektová dokumentace ZŠ TGM rozšíření kapacity. Současné vedení města se tedy nevzdává svého plánu na výstavbu zcela nové velké školy s II. stupněm, která by zvýšila kapacitu ZŠ TGM v Litoli. Součástí má být nová tělocvična, jídelna, družina atd. Takováto investice se reálně může pohybovat okolo 120 mil. Kč. To však není problém, protože vedení města prý sežene dotaci 70 až 90 %, takže to pro město bude velice výhodné. Dotační titul sice zatím neexistuje, ale prý se něco chystá a místostarosta věří, že to bude. Mimo jiné i z tohoto důvodu byla odmítnuta stavba nové tělocvičny, na kterou je již vypracován projekt a stavba se měla proběhnout v roce 2019. Dokonce se na ni mohlo požádat o dotaci na 5 mil. Kč. No, ale když se chystá ten nový velký projekt, tak to přece postrádá smysl. Na první pohled to vypadá velice logicky a hospodárně. Ale jenom na první pohled…
Podívejme se na tento problém trochu hlouběji a zamysleme se nad možnými alternativami. Základní otázkou je, jestli město tak zásadní zvyšování kapacity ZŠ potřebuje. Odpověď nalezneme v podrobné koncepci školství z roku 2016, kterou vypracoval městský odbor školství. Koncepce konstatuje, že zvyšování kapacit bude skutečně nutné v budoucnu řešit. V analýze je odhad demografického vývoje v několika variantách. Po třech letech se ukazuje, že počet obyvatel tolik neroste. V průměru o 100 osob ročně. V každém případě s určitým nárůstem je nutné počítat. Plánuje se nová výstavba PMS v centru města, staví se v Družstevní a plánuje se nová Litol. Možné nárůsty v řádu tisíců obyvatel jsou však vzdálenou hudbou budoucnosti.
Na zastupitelstvu jsme se mohli dozvědět, že proti výstavbě nové velké školy jsou i ředitelé všech lyských škol. Všechny volební strany měly v programech sliby, jak do rozhodování zapojí veřejnost. Ptal se někdo veřejnosti, hlavně pak rodičů dětí, jaký na to mají názor? Jak se asi rodiče postaví k možné vyhlášce o spádovosti, která určí, že při naplnění kapacit lyských ZŠ se bude přihlížet k trvalému bydlišti a všichni “za kolejemi“ budou spadat do ZŠ v Litoli? Jak se tím zvýší dopravní zatížení?
V případné žádosti o dotaci bude město jen velmi těžko dokládat potřebnost nové školy vzhledem k dostatečnému pokrytí současných kapacit. Lysá má nyní průměrně 23 žáků ve třídě. Demografický vývoj zatím výrazný nárůst obyvatel nepředpokládá. Minulá dotační výzva obsahovala požadavek na doložení analýzy, která se zaměří na následující faktory: demografický vývoj, spádovost školy, personální zajištění, zabezpečení dostupnosti školy v rámci dopravní obslužnosti, analýzu skutečných kapacit a jejich využití (včetně počtu tříd v jednotlivých ročnících a průměrného počtu žáků ve třídě) a na zhodnocení využití nové požadované kapacity po dobu nejméně 10 let v daném místě. Skutečně je reálné tohle všechno splnit a uspět v soutěži mezi ostatními žadateli?
V současné době se dokončuje rozšíření ZŠ JAK o 3 kmenové třídy v pavilonu C, čímž je problém se zvyšování kapacit již částečně řešen. V koncepci školství je jednoznačně konstatováno, že pro město je nejvýhodnější variantou rekonstrukce a rozšíření pavilonu G na ZŠ JAK.
Citace z koncepce školství Města Lysá nad Labem zaměřená na kapacitu škol a školských zařízení z hlediska demografického vývoje z roku 2016:
- Rekonstrukce pavilonu G
Výpověď ZŠ speciální (dle smlouvy sdělí škola JAK šest měsíců předem)
Pokud dojde ke schválení novely školského zákona § 16, hrozí této škole zánik z důvodu nedostatku žáků. Další možností je, že by tato škola mohla být převedena pod jednu ze ZŠ v Milovicích, neboť 65,85 % žáků má v Milovicích trvalý pobyt a škola zde má odloučené pracoviště, pouze 18,29 % žáků má trvalé bydliště v Lysé nad Labem. V uvolněném prostoru by se daly vybudovat 4 kmenové třídy. Obchodní akademie (OA) má v horním patře pavilonu G pronajaty 3 třídy. Při současném stavu 5 kmenových tříd v OA by třídy v pavilonu G mohly být uvolněny, neboť by škole stačila kapacita pavilonu C. V případě postupného navyšování studentů na 2 kmenové třídy, by se uskutečnila rekonstrukce vestavby. Tím by se uvolnil celý pavilon G pro potřeby základní školy, vzniklo by zde cca 10 kmenových tříd. Jeho kapacita by se dala ještě navýšit o případnou nástavbu o další podlaží. Toto řešení vyžaduje celkovou rekonstrukci pavilonu G a navýšení finančních prostředků na provoz o cca 400 000 Kč, které dnes financuje ZŠ speciální.
Plusy: Řeší zcela kapacitu lyských škol do budoucna a rekonstrukce tohoto pavilonu bude stejně do budoucna nezbytná.
Mínusy: Nesouhlas rodičů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami ze ZŠ speciální a pomocné (daleké dojíždění), mediální zveřejnění.
Tato varianta se jeví jako nejvhodnější.
V roce 2017 dokonce město nechalo na rozšíření kapacity zpracovat odbornou studii:
Název akce: Navýšení kapacity a zajištění bezbarierového provozu v Základní škole J. A. Komenského, Lysá nad Labem
Místo : ZŠ J.A.Komenského, Komenského 1534, Lysá nad Labem
Investor : Město Lysá nad Labem, Husovo náměstí 23/1, 289 22 Lysá nad Labem
Projektant : Agora-arch. a stav. atelier s.r.o., U soudu 536/6a, Liberec
Zakázkové číslo: 2017/658
Kromě navýšení kapacit v pavilonech C a G na ZŠ JAK město plánuje využití domu č. 13 pro ZŠ B. Hrozného na třídy pro dělenou výuku. Na prostor již byla také vyhotovena studie a v rozpočtu na rok 2020 se počítá s projektovou dokumentací.
V souvislosti s uvedenými možnostmi je zřejmé, že snaha města o výstavbu nové velké školy v Litoli je jen nesmyslná honba za politickými body, která nemá logické opodstatnění. V případě nepřiznání dotace jsou navíc veškeré přípravné činnosti a související náklady zcela zbytečné.
Odeslat emailem