A JAK TO VLASTNĚ CELÉ BYLO?
Mokřad, pro který se vžil název Žabák, se nachází na městských pozemcích na východním okraji města. Podle krajinné ekoložky Kateřiny Lagner Zímové je pozemek o celkové výměře 88 000 m2 velmi cenným mokřadním ekosystémem, v němž se koncentruje hned několik zákonem chráněných zájmů. Lokalita je zvláště cenná z hlediska zadržování vody v krajině a svým rozsahem i charakterem má významný vliv na mikroklima okolní krajiny. Na tom se shodli odborníci osloveni nejen námi, ale i městem. Okrajem mokřadu je plánován obchvat města, jehož výstavbu podporuje koalice i opozice. Realizace obchvatu neznamená pro zachování mokřadu zásadní ohrožení, protože dle posledních studií, které si nechalo vypracovat i samo město, lze mokřad posunout víc na východ a zachovat jeho funkcionalitu.
Na návrh Rady města byl v červenci 2019 odsouhlasen prodej pozemků o celkové výměře 88 023 m2 za 1 Kč Středočeskému kraji. Důvodem byl návrh realizace projektu Svět záchranářů, výcvikového areálu, který měl sloužit výuce dětí a dospělých. S touto myšlenkou přišlo ANO. Jednalo se o záměr a investici Středočeského kraje. Samotný projekt se zdál být smysluplný, mimo jiné protože může přiblížit zejména dětem a dospívajícím práci našich záchranných složek zábavnou formou. I zástupci LNS stále považují samotnou myšlenku Světa záchranářů za přínosnou, ovšem je nutné klást si otázku, na jakém místě a jakým způsobem takový záměr uskutečnit.
Zastupitelé LNS navrhli odložit jednání o smlouvě o prodeji a toto téma předat k vyjádření městské komisi pro životní prostředí, která s ním vůbec nebyla seznámena. Na význam lokality totiž poukázaly i místní myslivecké a rybářské spolky (zástupci LNS se ale o jejich výhradách dozvěděli až během jednání zastupitelstva). To však koalice svojí většinou hlasů zamítla.Podle předkladatelů není na katastrálním území Lysé žádný jiný pro daný účel vhodný pozemek ve vlastnictví města. Členům LNS se alespoň podařilo s ostatními zastupiteli vyjednat do kupní smlouvy pro kraj přísnější termíny, v kterých musí být projekt povolen a následně realizován. Pokud by termíny nebyly dodrženy, musí kraj pozemky městu vrátit. Několik našich zastupitelů následně pro smlouvu zvedlo ruku s tím, že soulad projektu s významem území bude ještě důkladně prozkoumán a hodnocen příslušnými institucemi v procesu zajišťování stavební povolení krajem.
Mokřad Žabák – co se dělo a o čem jsme psali
- Studie, jak využít Mokřad Žabák
- Na mokřadu řádili bagry
- Otevřený dopis hejtmance Jermanové a zastupitelům středočeského kraje
- Tisková zpráva – Boj o Mokřad Žabák
- Chceme udržet vodu v naší krajině
- Jak sladit ochranu vodních zdrojů s rozvojem města?
RADEK LUČAN O MOKŘADU
Kdo neměl možnost shlédnout přednášku o Žabáku Radka Lučana na zastupitelstvu, má možnost teď. Video vám představí nejen mokřad jako takový, ale i živočichy a rostliny, které se v něm vyskytuj
ZIMA NA MOKŘADU
Navzdory faktu, že o prodeji pozemků bylo již rozhodnuto, ani ne po roce jsme byli opět mnohými odborníky, ale i širokou veřejností upozorněni na důležitost tohoto územi. V květnu 2020 jsme se tedy na zastupitelstvu pokusili znovu vyvolat diskusi, bohužel vedení města nebylo ochotno ani vyslechnout argumenty a odborné posudky. Několikrát byl zamítnut návrh opozičních zastupitelů o předřazení bodu k mokřadu. Koalice byla natolik arogantní, že nechala několik odborníků, zástupců spolků i lidí z veřejnosti čekat šest hodin (doba trvání zastupitelstva) a doufat, že se bod stihne projednat. Ironií bylo, že jakmile se k tomuto tématu dostavili odborníci pozvaní vedením města, bod byl předřazen bez problémů.
Protože toto jednání nebylo v souladu s demokratickými principy, zaslali jsme do médií i na různé instituce tiskovou zprávu. Za pomoci odborníků a našich opozičních zastupitelů jsme se tak snažili všemi prostředky zabránit likvidaci biologicky i vodohospodářsky cenného území. V době boje se suchem většina zastupitelstva v Lysé rozhodla o prodeji mokřadních pozemků za jednu korunu,. Situace byla absurdní, vždyť ministři životního prostředí (ANO) i zemědělství (ČSSD) za bili na poplach v boji se suchem a zároveň na lokální úrovni stejné strany prosazovaly likvidaci mokřadu a zástavbu zemědělské půdy. Ministr životního prostředí dokonce vyzval Středočeský kraj a Lysou, aby se projekt přesunul a této lokalitě byla zajištěna zákonná ochrana. Jenom naše vedení města stále tvrdí, že mokřad je fiktivní a vznikl jen díky ucpané trubce a vylitému potoku. Následně ho starosta nazval lagunou.
Co se dělo dál a jak jsme docílili zrušení prodeje mokřadních pozemků?
Času bylo málo a navíc jsme měli rozběhnutou akci “Referendum”. Absolvovali jsme různé schůzky, konzultace, telefonáty a nespočetné množství kroků na různých stranách, abychom zabránili výstavbě Světa záchranářů. Věděli jsme, že kvůli výhradám Středočeského kraje nebyla smlouva o prodeji pozemků ještě podepsána. Protože vedení města odmítlo revokovat usnesení a zastavit tak prodej pozemků, obrátili jsme se na zastupitele Středočeského kraje. Hejtmance Jermanové – Pokorné jsme poslali otevřený dopis a každý jeden zastupitel obdržel pohled mokřadu Žabák s osobní prosbou “od Žabáku”. Na podporu odstoupení od prodeje vystoupilo několik středočeských zastupitelů. A podařilo se. V srpnu 2020 revokací svého usnesení ve věci odkupu pozemků ve vlastnictví města Lysá nad Labem kraj definitivně zamítl výstavbu areálu Světa záchranářů na území mokřadu Žabák a bez problémů našel náhradní místo v oblasti Vrchbělá.
Město si nechalo vypracovat hydrologickou studii k tomuto území. Její výsledky nebyly do dnešního dne zveřejněny, ale dle našich informací jsou podobné jako výsledky studie, kterou jsme si nechali zpracovat od firmy Beleco. Studii možného využití mokřadu Žabák vypracoval Mgr. Jiří Koptík ze společnosti Beleco, který se více než patnáct let zabývá plánováním a realizací managementu nelesních a mokřadních lokalit. Vycházel z biologických i dalších průzkumů Žabáku, ale také z představ dotazovaných místních obyvatel. Podle jeho vlastních slov studie navrhuje možný způsob péče o mokřad Žabák, který zajistí zlepšení obecně prospěšných funkcí území. Návrh obsahuje dvě nepříliš odlišné varianty. Obě počítají s pokračujícím obhospodařováním luk a orné půdy způsobem vyhovujícím zejména obojživelníkům a ptákům vázaným na mokřady. Klíčovou součástí péče o tyto plochy je každoroční jarní zaplavování částečně řízené pomocí přehrazení potoka.
Nezapomínejme, že několik subjektů včetně spolku Lysá nás spojuje podalo žádost o vyhlášení zákonné ochrany formou VKP (významný krajinný prvek) na území mokřadu Žabák. LNS do své žádosti ale jasně uvedlo, že o tuto ochranu žádá pouze na území, kde nebude veden obchvat. Dodnes nebylo o naší žádosti rozhodnuto.
Počátkem roku 2021 město zadalo zakázku na čištění a prohloubení svodnice v trase Stratov – Lysá nad Labem v délce 1170 m. Tato “svodnice” se ve skutečnosti jmenuje Doubravský potok a přivádí i odvádí vodu do a z mokřadu. Zakázka měla přijít na bezmála 800 tis. Kč. Přestože to objednávka neobsahovala, byl vyčištěn i dlouhodobě zanesený propustek. Samotné “čištění” probíhalo velmi necitlivým způsobem, prakticky pouze bagrem, a při práci byla zbytečně poškozena řada stromů.
A jak vidíme mokřad my?
Zde si můžete prohlédnout celou studii, kterou jsme díky dotaci z Nadace Via nechali zpracovat.
Jak jsme vás informovali v posledním čísle Bez cenzury, získala skupina občanů Lysé nad Labem grant na vypracování studie opatření k posílení funkcí mokřadu Žabák, jako jsou zadržování vody v krajině, ochlazování mikroklimatu a udržování bohaté biologické rozmanitosti. Grant ve výši 30 000Kč poskytla Nadace Via v rámci programu Živá komunita. Již během jara a léta se díky nezištné pomoci řady odborníků z různých institucí v čele s RNDr. Radkem Lučanem podařilo nashromáždit velké množství údajů, které dokazují přírodovědný význam této mokřadní lokality. Také nezávislé posudky z oblasti hydrologie a krajinné ekologie podtrhují velkou hodnotu území z krajinářského a vodohospodářského hlediska.
Studii možného využití mokřadu Žabák vypracoval Mgr. Jiří Koptík ze společnosti Beleco, který se více než patnáct let zabývá plánováním a realizací
managementu nelesních a mokřadních lokalit. Vycházel z biologických i dalších průzkumů Žabáku, ale také z představ zainteresované skupiny místních obyvatel. Podle jeho vlastních slov studie navrhuje možný způsob péče o mokřad Žabák, který zajistí zlepšení obecně prospěšných funkcí území, a přitom je realistický a dlouhodobě udržitelný. Návrh obsahuje dvě nepříliš odlišné varianty, které obě počítají s pokračujícím obhospodařováním luk a orné půdy způsobem vyhovujícím zejména obojživelníkům a ptákům vázaným na mokřady. Klíčovou součástí péče o tyto plochy je každoroční jarní zaplavování částečně řízené pomocí přehrazení potoka.
Součástí doporučení je vybudování sítě permanentních i periodických drobných tůní, a to v různém biotopovém kontextu. Úsek potoka na území mokřadu by měl být revitalizován. Ambicióznější varianta počítá také s vybudováním nového rozsáhlejšího mokřadu na současných vlhkých loukách. Ten posílí žádoucí funkce území a bude sloužit jako rezervní či náhradní mokřad pro případ poškození nebo zničení západní části Žabáku v souvislosti se stavbou obchvatu města.
Současné vysokobylinné mokřady je vhodné občas kosit, případně pást, aby nedocházelo k dalšímu šíření náletových dřevin v těchto biotopec a podpořila se strukturní diverzita porostů. Ke zpřístupnění a zatraktivnění území pro širokou veřejnost studie navrhuje zbudování citlivě pojaté návštěvnické infrastruktury sestávající z pozorovatelen, dřevěných chodníčků v mokřadních partiích a informačních panelů.
Doufejme, že se tato studie stane inspirací pro další kroky Města Lysá nad Labem při zvelebování cenného území, jakým mokřad Žabák bezesporu je.
Ing. Petra Málková, krajinná inženýrka,
Fakulta životního prostředí ČZU v Praze,
Martin Tužinský
Odeslat emailem