Chceme udržet vodu v naší krajině

Petra Málková a Pavel Marhoul nám poskytli odborný pohled na tuto unikátní lokalitu.

Petra Málková vystudovala aplikovanou ekologii na FŽP ČZU v Praze, kde ještě stále pracuje. Pavel Marhoul je absolvent Přírodovědecké fakulty UK a pracuje ve společnosti Beleco.

Mokřad Žabák je unikátní území v katastru obce Lysá nad Labem, které má význam především jako periodický mokřad. Tedy území s typickými mokřadními společenstvy rostlin a živočichů vázanými na prostředí s kolísající vodní hladinou v průběhu roku. Je na trochu nečekaném místě uprostřed polí, a možná právě proto dosud unikal větší pozornosti. Význam mokřadu vzrůstá především v obdobích s dlouhodobě nižšími srážkami, a tedy deficitem vody v krajině, jako je tomu v současné době. Na řadě míst po celé ČR se přistupuje k revitalizaci zaniklých či dokonce budování umělých mokřadů, a to za poměrně velkých dotací, například ze Státního fondu životního prostředí. Mokřady jsou nejen rezervoárem vody, ale i biodiverzity, protože hostí unikátní rostlinná společenstva, jsou domovem řady druhů obojživelníků (kuňka obecná, ropucha zelená, skokan štíhlý, skokan skřehotavý), plazů (užovka obojková a ještěrka obecná), hnízdištěm mnoha druhů ptáků. Ze zde zjištěných druhů je zvláště pozoruhodné hnízdění bekasiny otavní, rákosníka velkého, kulíka říčního, čejky chocholaté a motáka pochopa. Pravděpodobně zde hnízdí i dudek chocholatý. Jde rovněž o významné potravní stanoviště pro zde nehnízdící druhy, jako jsou luňák červený, jeřáb popelavý, čáp bílý i černý. V jarním a podzimním období je mokřad zastávkou pro řadu protahujících druhů ptáků. K těm nejvýznamnějším v evropském kontextu patří bekasina větší, linduška horská, slučka malá, chřástal kropenatý. Nyní se může mokřad Žabák směle srovnávat i s národní přírodní památkou Hrabanovská černava, kde letos kvůli nedostatku vody nehnízdí např. zmiňovaná bekasina otavní.

Možná ji v některých ohledech i předčí. Lokalita zaujala řadu přírodovědců, kteří zde zkoumají a nadále budou zkoumat, jaké zajímavosti či poklady skrývá.

Dokumenty:

Přestože se v posledních dnech ochladilo a zapršelo, na dlouhodobém úbytku vody v krajině se tím bohužel moc nezměnilo. S touto otázkou se budeme potýkat pravděpodobně dlouhá léta a je potřeba dělat opatření, která povedou k tomu, že se situace alespoň nebude dále zhoršovat. Minulý týden jsme upozornili na území na východ od našeho města, jež má podle svědectví odborníků charakter mokřadu, tedy území s vysokou schopností zadržovat vodu v krajině. Připomeňme si, že vládnoucí městská koalice v loňském roce přišla s návrhem toto území ve vlastnictví města za 1 Kč prodat Středočeskému kraji, aby na něm vybudoval Svět záchranářů, tedy výcvikové středisko záchranných složek. Samotný projekt může být zajímavý. Od té doby jsme obdrželi další významné doklady od odborníků a místních občanů i spolků, které význam lokality pro naši krajinu potvrzují.

[symple_divider style=“solid“ margin_top=“20″ margin_bottom=“20″]

Krajinná ekoložka Ing. Kateřina Lagner Zímová vypracovala expertní studii, která hodnotí ekologický význam lokality. Z této studie vyplynulo, že zájmové území tvoří cenný mokřadní ekosystém, v němž je koncentrováno několik chráněných zájmů podle zákona o ochraně přírody a krajiny, včetně biotopu zvláště chráněných druhů živočichů. Území je zároveň cenné z hlediska retence vody v krajině a svou velikostí a charakterem má již významný vliv na mikroklima okolní krajiny. Kateřina Zímová doporučuje lokalitu v blízkosti města využít k environmentální výchově a osvětě jako ukázkový mokřadní ekosystém. Nabízí se vybudování naučné stezky, anebo zastavení. Dále navrhuje podpořit mokřadní ekosystém a jeho retenční potenciál i příznivý vliv na mikroklima zažádáním o dotační prostředky.

Podle přírodovědce z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy RNDr. Radka Lučana, Ph.D. má území jako ostrůvek mokřadních biotopů v jinak suché intenzivně obdělávané kulturní krajině zejména pro ptáky velký význam nejen pro druhy hnízdící, ale také jako tahová zastávka v průběhu migrace. Radek Lučan na mokřadní lokalitě prováděl od 1. 4. do 8. 5. 2020 zoologický průzkum zaměřený primárně na sledování ptáků, lokalita však byla v měsících duben-červen sledována i v roce 2019. Z obratlovců zde byl dosud zjištěn výskyt 4 druhů obojživelníků, 2 druhů plazů, 79 druhů ptáků a 8 druhů savců. 4 druhy patří do kategorie kriticky ohrožený, 22 do kategorie silně ohrožený a 15 do kategorie ohrožený.

Za ochranu místa se postavili i místní rybáři a myslivci. Podle místní organizace Českého rybářského svazu oblast má velký význam pro vodní poměry v okolí, ale má širší vliv i na velkou část katastrálního území města. Území, které je v blízkém okolí tohoto vodního toku (ve směru od kolejí na Stratov), se nachází v přirozeném dolíku, kde se zachytává srážková a závlahová vlhkost. Jedná se o dosti rozsáhlý pás vlhké půdy, která má charakter mokřadu. Vysušení půdy, byť i částečné, kvůli výstavbě povede k narušení charakteru území a jeho schopnosti zadržovat vodu. To bude mít negativní vliv na stav vody v rybnících Okrouhlík a Holaňák. Rybáři se obávají o znečištění vody, neboť směrem od silnice ke svodnici se území svažuje a nečistoty z parkujících aut nebo používaných vozidel požární techniky, či z hořlavin se přirozeně do této vody dostanou a posléze poškodí i vodu v rybnících, do kterých voda vtéká. Proto nesouhlasí se zástavbou tohoto území, naopak doporučují využít a rozšířit schopnost této oblasti zadržovat vodu, ideálně podpořit zachování a posílení existence mokřadu v této lokalitě.

Rovněž Myslivecké sdružení Doubrava se staví proti prodeji pozemků, které podle něj jsou charakteru mokrých luk až mokřadů. V době celosvětového nedostatku vody myslivci nemohou souhlasit se zničením tohoto pro nás tak významného biotopu. Argument, že Středočeský kraj má zájem do města investovat 200 000 000,- Kč podle nich neobstojí před zničením tohoto biotopu a likvidací chráněných živočichů. Lokalita totiž má a určitě ještě bude mít pro budoucí generace nevyčíslitelnou hodnotu.

Vzhledem k významu lokality, o níž se dozvídáme čím dál více informací, jsme se rozhodli předložit na jednání zastupitelstva města dne 20. května bod týkající se tohoto území. Předně navrhujeme, aby byla zadána odborná studie, která podrobně posoudí charakter a význam území zejména s ohledem na jeho funkci zadržování vody v krajině. Dále chceme, aby zastupitelstvo odvolalo svůj souhlas s prodejem pozemků a rovněž, aby byly zastaveny práce vedoucí ke změně územního plánu v souvislosti s umístěním projektu Světa záchranářů na tomto území.

 

První článek naleznete zde: https://lysanasspojuje.cz//jak-sladit-ochranu-vodnich-zdroju-s-rozvojem-mesta/