Věra Zoubková

“Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.”

Duchem mladá a aktivní žena, která se jen tak něčeho nezalekne a jde si za svým. Svou přátelskou povahou si umí získat všechny kolem sebe. Miluje život a lidi, je nesmírně obětavá a vždy ochotná pomoci těm, kteří to potřebují. Svým elánem a chutí skutečně něco změnit se mnohdy stává hybným motorem pro ty, kteří by to již dávno vzdali.

Rozhovor s Věrkou

Pocházíš z Chotěboře, co tě z Vysočiny přivedlo až do Lysé?

Ano, máš pravdu, pocházím z Chotěboře, kde jsem i vystudovala gymnázium. Poté jsem šla na vysokou školu do Českých Budějovic, kde jsem studovala pedagogickou fakultu. Po jejím ukončení jsem odešla učit na ZŠ do Prahy, moje třída byla zaměřená na volejbal, což je sport, který mě provází od mých patnácti let. Na ZŠ jsem zůstala 4 roky a po seznámení se s teď už bývalým manželem, jsme začali uvažovat, kde zakotvit. A protože jsme oba původně z rodinných domků, nechtěli jsme do bytu. Hledali jsme tedy místo vhodné pro stavbu našeho společného domu. Podmínkou byla snadná dostupnost do Prahy, kde jsme oba měli práci. Z mnoha lokalit se nám nejvíc zalíbila právě Lysá. Našli jsme pozemek a začali stavět.

Zmínila jsi výuku ve volejbalově zaměřené třídě, jak vím, volejbal jsi trénovala i ve volném čase. Máš tedy blízko ke sportu?

Ano, sport mě opravdu baví. Hrála jsem tenis, házenou, ping-pong. S volejbalem jsem začala v patnácti, na vysoké jsem hrála za fakultu, v Praze pak na Klamovce a samozřejmě jsem na něj nezanevřela ani po příchodu do Lysé. Nakonec ale volejbal šel stranou a díky synům jsem se zaměřila na fotbal. Asi to bude tím, že mám dva syny, kteří ho samozřejmě také hrají.

Jako že jsi začala hrát fotbal?

Ne, to ne (smích), jsem spíš takový pasivní aktivista. Na hřišti v Litoli jsem trávila a stále trávím spoustu času, snažím se místnímu klubu pomáhat a díky fotbalu jsem se seznámila i s řadou zajímavých lidí. Je příjemné se tam potkávat, protože na fotbale je fajn parta. Mám i radost z toho, jak se klub skvěle za ta léta rozrostl. V počátcích, když do FK Litol začal chodit můj nejstarší syn, bylo v přípravce pouze osm dětí. Nyní jich máme přes sto, což je úžasné a mám z toho ohromnou radost. Pokud to tedy shrnu, tak opravdu mám ke sportu hodně blízko.

To mohu potvrdit, protože vím, že i když běh nepatří k tvým nejoblíbenějším sportům, tak ses takříkajíc „hecla“ a začala běhat. Baví tě?

Běhání mě stále nebaví (smích), ale je to vlastně jenom v hlavě. V mém případě asi i o potřebu „na starý kolena“ ještě něco dokázat, a to především sama sobě. Takže jsem se do toho nějakým způsobem dala, mám kolem sebe výbornou partu lidí, kteří se navzájem podporují. Sdělujeme si naše úspěchy i neúspěchy a těšíme se na vyvrcholení naší přípravy, kterým bude v květnu běh na Vltava Runu. Doufám, že to přežiju, to je totiž můj hlavní cíl.

Zatím se tedy zdá, že žiješ jen sportem. Ono to tak ale úplně není pravda, viď? Určitě umíš i odpočívat. Jak tedy vypadá tvůj příjemný relaxační den?

Já mám ráda lidi a společnost, proto mě i sporty baví spíše ty kolektivní. Ráda si dojdu do kavárny, na sklenku dobrého vína ve společnosti dobrých přátel. Ráda si udělám příjemný den jen pro sebe. Dát si dobrou snídani, pak třeba příjemnou procházku. Skvěle relaxovat se dá i na kosmetice, případně na masáži s vířivkou. A večer si posedět v baru s nějakým tím dobrým vínem. Prostě klasické ženské rozmazlování se.

Základní informace o zastupitelce

Citát nebo krédo, kterým se řídíš a je tvým “svědomím”
Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.

Název profese
Jednatelka v rodinné firmě

V které oblasti se v rámci LNS zapojuješ nejvíc? Čím jsi se spolupodílela na aktivitách a práci LNS? V kterých skupinách jsi aktivní?
Od začátku působení v LNS jsem členem marketingu, kde se s ostatními členy podílím na přípravě zpravodaje BEZ CENZURY, také zajišťuji propagační materiály. Nedávno jsem se zapojila do pracovní skupiny pro seniory.

Věk, na který se cítíš.
Záleží na situaci, někdy se cítím na 60, jindy na 25 🙂

Věk, který máš v občance.
47

Jak dlouho žiješ v Lysé?
18 let

Jak ti říká rodina či kamarádi? Máš přezdívku?
Věrka, Věru, Zubina

Které tvé vlastnosti ti pomáhají v práci a proč?
Nadšení pro danou věci. Pokud mám před sebou nějakou práci, úkol, tak jsem schopna strhnout ostatní, aby zabrali a vše se co nejrychleji dotáhlo do zdárného konce.

Co na sobě nemáš ráda?
Jsem netrpělivá, vše bych chtěla mít vyřešeno hned.

Tvoje nejoblíbenější místo v Lysé?
Oblíbené místo nemám. Lysá se stala mým druhým domovem a mám ji ráda jako celek. Je to klidné malé město. Ráda chodím na procházku na Hrabanovskou černavu nebo do zámeckého parku.

Kolika jazyky se domluvíš, používáš je stále? Je ti nějaký z nich nejbližší?
Nejčastěji používám češtinu (i v práci), na škole jsem se učila rusky.

Prozradíš nám něco o své rodině?
Žiji se syny sama, ale na svoji rodinu se můžu kdykoliv spolehnout.

Kde aktuálně pracuješ? (jak se jmenuje tvoje pozice a co obnáší)
Pracuji v malé rodinné firmě zabývající se výrobou vlajek, vlaječek a reklamních předmětů. Vyřizuji objednávky, starám se o finance a o to, aby zaměstnanci měli práci 🙂 Občas se pustím i do lehčí grafické práce.

Dělala jsi v minulosti i nějakou jinou profesi?
Vystudovala jsem Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, obor 1. stupeň ZŠ. Po studiu jsem čtyři roky učila v Praze na Fakultní ZŠ na Lužinách ve třídě s rozšířenou tělesnou výchovou. Na škole jsem se dostala do volejbalového trenérského týmu a trénovala žáky volejbal při ČZU. Láska ke sportu mi zůstala.

V které oblasti je tvé know-how? V čem jsi dobrá a máš pracovní zkušenosti?
Mojí prací je komunikace s lidmi, hledání optimálních řešení, příprava rozpočtů, nabídek a podkladů pro výrobu. Po těch letech už to považuji za své know-how.

V čem umíš pomoci našemu městu díky svým zkušenostem?
Myslím, že v oblasti marketingu, propagace a prezentace města.

Které oblasti se chceš věnovat?
Sociální služby, senioři